Bydlení v památkové zóně přináší některé výhody, ale většinou nevýhody a omezování. Výhodou může být lukrativnost umístění domu uprostřed historické části města, romantika a historie sálající z domů, starých zákoutí, úzkých uliček.
To jsou všechno ideály, které se ovšem rázem rozptýlí, pokud se rozhodnete pro rekonstrukci domu v památkové zóně. Především narazíte na přísnou legislativu památkové péče, která vám bude určovat co všechno nesmíte, jak má co vypadat, jaký materiál můžete použít atd. Přizpůsobit dům vlastním představám o moderním bydlení uprostřed památkové zóny je více než obtížné.
Povolení je vždy potřeba
Na rozdíl o rekonstrukce domu v běžné zástavbě, musíte žádat o povolení k rekonstrukci nejen příslušný stavební úřad, ale také památkový úřad. Ten vám rozhodně nedovolí použít levné materiály. Například na střešní krytinu budete potřebovat ve většině případů bobrovky. Okna musí být většinou špaletová a energeticky úsporná plastová okna vám nepovolí. Připevnit si na střechu solární panely je naprosto nemyslitelné. Ovšem jednání s památkovým úřadem vyžaduje trpělivost a notnou dávku diplomacie. Můžete si vyjednat kompromis v podobě plastových oken či solárních panelů na nepohledové části domu, například směrem do dvora.
Potíže jsou také při snaze o zateplení domu. Pokud je na domě kamenné obložení, musí se sundat, zeď zateplit a pak uložit kameny zpět. Pokud jsou na historickém domě dekorační štukatury či jiné ozdobné prvky, pak se zateplení nepovoluje.
Časté závady
Nejobvyklejší závadou starých domů v památkové zóně bývá vlhkost zdiva a podlah. Zdivo se musí ošetřit sanací, následně budovat drenážní systém odizolovat základy domu. Při budování nových rozvodů, podlah, odpadů a dalších podobných akcích, vás bude památkový úřad rovněž velmi omezovat.
Existují však i pozitivní informace, neboť některá města poskytují dotace, odborné poradenství či řemeslnou pomoc u vybraných domů ve svých památkových zónách.
Příspěvek Rekonstrukce domu v památkové zóně pochází z Výkupy nemovitostí